Silnice, školy, vodovod nebo koupaliště?! Co dřív a co potom?

23. května 2016 se v Domově pro seniory Anna konalo za účasti zástupců města, vedoucích pracovníků jednotlivých odborů, studentů z místních škol a veřejnosti „Fórum zdravého města Český Brod 2016“. Na tomto setkání měla veřejnost možnost navrhnout své priority z jednotlivých oblastí v krátkodobém horizontu jednoho roku. Tato veřejná setkání se konají každým rokem a vzešlé priority by mělo město aktuálně řešit nebo na ně adekvátním způsobem reagovat. Každý rok veřejnost diskutuje a vybírá z oblastí, kterými jsou plánování a rozvoj města, bezpečnost, vzdělávání, kultura, sport a volný čas, turistické           a kulturní vyžití a mnohé další.

Fóra se již poněkolikáté zúčastnili zástupci našeho uskupení Českobroďák SNK, a tak můžeme přesně interpretovat některé náležitosti setkání. Důvodem je skutečnost, že vybrané priority vzešlé z veřejného fóra jsou často městem prezentovány a používány k realizaci svých vlastních zájmů a cílů s odůvodněním, “takto si to přála veřejnost”! Nebylo by na tom nic špatného, kdyby se uvedeného veřejného setkání veřejnost skutečně zúčastnila. Bohužel, z řad veřejnosti byli přítomni pouze čtyři naši spoluobčané a dva studenti gymnázia. A účast v minulých letech nebyla bohužel lepší. Ve většině pracovních skupin byli tak pouze zástupci města Český Brod nebo subjektů úzce napojených na vybrané priority. Jsou konkrétní problémy z uvedených oblastí skutečně prioritní, když jejich „vítězství“ vychází z tak malého počtu obyvatel města?

K uvedeným prioritám se občané mohli vyjádřit nejenom na uvedeném veřejném setkání, ale také na webu města v rámci elektronické ankety, kde veřejnost mohla rovněž projevit svůj zájem - ovšem jen do 9. 6. 2016, kdo tedy pravidelně nesleduje webové stránky města Český Brod (kde se ohledem na množství článků příspěvek hned ztratí v davu), či profil města na Facebooku, tuto možnost nemohl využít. Pomoci k většímu zapojení občanů města by jistě pomohla větší propagace, s možností zasílání podnětů i bez osobní účasti, příp. využít e-mailové kontakty, které jsou zaregistrované na stránkách města Český Brod..,

Děkujeme všem, kdo svou účastí nebo alespoň elektronickým hlasováním ovlivnili priority města na nadcházející období. Nyní závisí na nás, občanech města Český Brod, zda si „pohlídáme“ zda jsou jednotlivé priority plněny a jak je s nimi nakládáno k prospěchu většiny obyvatel, či jen úzkých zájmových skupin.

Podrobně jsme o průběhu Veřejného fóra 2016 informovali ZDE:http://snk.ceskobrodak.cz/anketa-forum-2016/

Občanská společnost a úřednická etika

     Spolky se mohou do občanského života zapojovat různými způsoby – mohou ovlivňovat politická, ekonomická, tendenční rozhodování samospráv, mohou také ovlivňovat životní prostředí, ve kterém všichni společně žijeme, pracujeme, odpočíváme, vychováváme naše děti. Jednou z možností spolků, které se zabývají ochranou přírody, je legální zapojení do rozhodování ve správních řízeních o osudech stromů navržených ke kácení. Samostatnou a zvláštní kapitolou jsou stromy ve vlastnictví města – konkrétní samosprávy, o jejichž osudu rozhodují úředníci státní správy – odbory zřízené touto stejnou samosprávou. Vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství je zaměstnancem státní správy a nejvyšším garantem ochrany životního prostředí ve městě. Zároveň je jako úředník městského úřadu vykonavatelem žádostí města a správcem zeleně ve městě samém. V tomto bodě lze spatřit jasný a samozřejmý střet zájmů, kdy se od takového úředníka očekává, že bude v souladu s platnou legislativou a nepsaným etickým kodexem hájit zájmy státu a současně občanů při ochraně přírody a jedním stejným rozhodnutím vyhoví aktuálním zájmům rozvoje města např. při nové výstavbě, opravách, drobných žádostech jednotlivců zpravidla o kácení stromů a zároveň širší veřejnosti. Jak tedy v jedné roli ochránce i úředníka, který chce vyhovět odboru rozvoje města – spravedlivě a objektivně rozhodnout o osudu stromu? Proto by každý správný úředník – vedoucí a zaměstnanec státní správy – městského úřadu – měl rozhodovat na základě nezávislého odborného posudku, v případě ochrany stromů – od nezávislého zkušeného dendrologa. Takový posudek zohledňuje nejen zdravotní stav stromu, ale i jeho společenskou hodnotu, která spočívá v jeho funkci estetické, ekologické a hygienické. To znamená, že stromy jsou krásné, voní, zlepšují kvalitu vzduchu, stíní, vyrovnávají teplotní extrémy, vytváření kyslík nebo pohlcují hluk. Společenská hodnota na pohled obyčejných vzrostlých stromů dosahuje řádově i stovek tisíců korun. Stejnými hodnotami byly oceněny i kaštany a jasan u vlakového nádraží v našem městě, které by bez občanské aktivity byly odsouzeny k definitivnímu zániku.
Praxe státní správy – odboru životního prostředí a zemědělství v Českém Brodě je však taková, že nezávislé posudky zkušeného dendrologa zpravidla ke svému rozhodnutí o pokácení stromu nepožaduje a neobjednává. Vedoucí odboru se odvolává zejména na ekonomické důvody – cenu dendrologického posudku. Ceny od zkušených dendrologů se pohybují v řádu stokorun za jeden vzrostlý strom. S podivem je ovšem fakt, že státní správa ani samospráva nevyužívá hodnotu řeziva, které z pokáceného stromu vzniká. Domníváme se, že stromy, u kterých se vyplatí odborné posouzení dendrologem, mají i zajímavou finanční výnosnost v podobě využitelného truhlářského řeziva či řeziva na otop. Z těchto výnosů by každý rozumný a dobrý hospodář odborné stanovisko – doporučení či neporučení desítky let starého stromu k pokácení či nepokácení rozhodně efektivně obstaral. K zamyšlení stojí i uplatňování duálního způsobu při podávání i schvalování žádosti o pokácení stromu ve vlastnictví Města Český Brod. V takovém pří- padě je úplně vynechána funkce samosprávy a vše se řeší na úrovni státní správy – stromy ke kácení určuje státní úředník a jiný státní úředník rozhoduje o jeho osudu zpravidla bez odborného posudku. V takovém případě funkci samosprávy – Města – vykonává státní úředník, kterého nezvolili občané ve volbách, disponuje razítky jak Města, tak Městského úřadu a samospráva mu svěřuje úkoly, které souvisí i s jejími povinnostmi. Přestože je na místě polemizovat o tom, zda je tento přístup etický, je v souladu se zákony, které se v českém prostředí užívají do krajností.
Etický přístup „de iure“ k působení ve vedoucí pozici Městského úřadu Český Brod předvedl i vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství – pan Ing. Rostislav Vodička. Odbor, který řídí, schválil žádost Města Český Brod podanou úřednicí státní správy – vedoucí odboru rozvoje – o pokácení cca devadesát let starého jasanu v původním arboretu – v parku přilehlému nemocnici ve městě. Doporu- čení ke skácení stromu připravila společnost, která v parku, jež není obyvateli téměř vůbec navštěvován, vysazuje nové keřové záhony. Teoreticky by se dalo předpokládat, že si společnost vytipovala prostor, kam by se další záhony, „které svět neviděl“ (resp. viděl málokterý obyvatel Českého Brodu), daly umístit.
Doufejme, že je to jen nemístná spekulace a nic takového se v budoucnu nepotvrdí, neboť rozumná samospráva ani státní správa by téměř stoletý hodnotný zdravý strom neobětovala záhonu s nevýznamnými chabě udržovanými záhony s keříky. Etický a profesionální přístup zodpovědné osoby – pana vedoucího Vodičky – byl dovršen tím, že nepochybně společensky významný majestátní jasan byl dle jeho slov jím osobně odklizen a odvezen za částku Kč 1100,-, dřevo odkoupil jako palivo na topení sám pan Vodička. Doufáme, že podobný „etický“ přístup zástupců samosprávy a zaměstnanců státní správy, případně členů redakční rady se neprojeví dříve než v nadcházejícím vydání a nebudeme svědky reakcí na články v tomtéž vydání, ke kterým mají před dobou zveřejnění přístup jen výše uvedení. Ani taková očekávání – nedodržování nepsaného etického kodexu se samozřejmými projevy dobré vůle zástupců a úředníků placených z veřejných prostředků se neslučují s představami konkrétních lidí, bez jejichž aktivit by neexistovala občanská společnost. Taková počínání lze těžko považovat za projev etického provádění činností souvisejících s výkonem samosprávy a státní správy.

Mgr. Zdena Bouchalová, Spolek Českobroďák, Ing. Jindřiška Moravcová, Osvětový spolek přátel Vrátkova, o. s. Živé stromy

Strom byl odstraněn ze zdravotních důvodů. Reakce na článek bude otištěna v příštím čísle. Redakční rada

Zdroj ČBZ 05/2016. Kompletní článek naleznete: ZDE

Rozpočet města – důležitý dokument nebo hra čísel?

Rozpočet města je jedním z nejdůležitějších dokumentů, který se v zastupitelstvu schvaluje.

Již tradičně bývá před zasedáním projednáván i finančním výborem. Předloženou verzi dne 11. 1. 2016 Finanční výbor jednohlasně neschválil, a to včetně zástupců finančního výboru reprezentujících strany, jež jsou ve vedení města. Stalo se tak především z následujících důvodů rozpočet města byl sestaven jako vyrovnaný, ale vyrovnán byl kontokorentem dluhem. Kontokorent města jsme schvalovali pouze na vyrovnání peněžního toku, neboli cashflow města při žádostech o dotace. Nyní byl kontokorent použit na investiční výdaje. Druhou zásadní věcí byl nákup radaru do Rostoklat. Třetím důvodem bylo nepřehledné hospodaření s fondem nemocnice.

20.1.2016 byl předložen k hlasování rozpočet nový, sestavený jako přebytkový.

Jak se podařilo rozpočet upravit? V rámci přehlednosti uvedu příklad jedné položky z rozpočtu.

Původní rozpočet předložený FV :

72 rekonstrukce budovy č.1100 pro potřeby školy, výdejna, spoluúčast k dotaci 7 500 000

Upravený rozpočet, předložený na zasedání zastupitelů:

72 rekonstrukce budovy č.1100 pro potřeby školy, výdejna, spoluúčast k dotaci 5 000 000

Během pár dní se dokázalo v této jedné položce ušetřit celkem 2,5 mil Kč. Na dotaz, které z čísel je tedy smyšlené, jestli 7,5mil Kč nebo 5mil Kč, jsme dostali odpověď, že částka 7,5mil Kč je zasmluvněná. Čili pokud město dotaci dostane, bude muset zaplatit 7,5 mil Kč namísto 5 mil Kč.

Co tedy s tím, když v upraveném rozpočtu je 5 mil Kč? Odpověď od vedení města zněla: „Až se dotace schválí, uděláme rozpočtové opatření a znovu navýšíme na 7,5 mil Kč.“

Po takovéto úpravě, připomínající pořekadlo, „Aby se vlk nažral a koza zůstala celá“, byl rozpočet těsně schválen! V Českobrodském zpravodaji (únor 2016) uvádí pan starosta Bc. Jakub Nekolný, že byl rozpočet „po zásahu a doporučení finančního výboru schválen s přebytkem 5 miliónů korun“. Občan by si tak mohl myslet, že přebytkový rozpočet snižuje dluh města o 5 miliónů korun. Opak je pravdou, dluh města se tímto uměle vytvořeným přebytkem nesníží. Chová se vedení města jako řádný hospodář?

Ing. Lucie Šmejkalová, Českobroďák SNK

REAKCE STAROSTY MĚSTA – Bc. Jakuba Nekolného

     Fajn, asi se mi záležitost nepodařilo na jednání zastupitelstva dostatečně vysvětlit, tak se o to pokusím znovu. Rozpočet města na konkrétní rok v sobě zahrnuje jen a pouze příjmy a výdaje toho konkrétního roku. Tedy ve schváleném rozpočtu předpokládáme letos vyšší příjmy než výdaje o 5,1 mil. Kč. V položce financování se pak finance vyrovnávají zapojením příjmů a výdajů let minulých a budoucích. V roce 2016 je plánováno uhrazení 6,9 mil. Kč na splátkách úvěrů přijatých v minulosti a naopak použití 1,8 mil. Kč z přebytku hospodaření loňského roku. Výsledkem je oněch 5,1 mil. Kč využití přebytku hospodaření.

     Čili opravdu přebytky hospodaření i letošního roku jdou na splátky starých dluhů. Na rozdíl od finanční- ho výboru se domnívám, že zapojení kontokorentu 5 mil. Kč do návrhu rozpočtu nebylo úplně od věci. Rozpočet by byl vyrovnaný a čistě technicky by se část dluhů platila právě na úkor budoucích příjmů. Zjednodušeně řečeno část plateb by se z letošního roku odsunula do dalších let. Ale jen v případě, že by se příjmy vyvíjely dle rozpočtu. Neboť rozpočet sestavujeme odpovědně a daňové příjmy většinou zahrnujeme do rozpočtu v hodnotách nejnižší předpovědi. Kontokorent bychom tedy využívali jen výjimečně v nezbytně nutné výši a dle skutečnosti pak upravili jeho zapojení v dalších rozpočtových opatřeních.

     Avšak trvání na snížení výdajů o výše zmíněných 5,1 mil. Kč vzešlé z finančního výboru nás donutilo škrtat hlavně v investičních výdajích. Mimochodem opoziční zastupitelé nakonec nehlasovali ani pro takto upravený rozpočet. Hodně bolestivý zásah se týkal například projektové přípravy dalších investic, kdy prakticky již nemůžeme objednávat zpracování nových projektů a připravovat se na další dotační výzvy. Proto budu chtít předložit první rozpočtové opatření na nejbližším jednání zastupitelstva města.

     O částku 2,5 mil. Kč byla opravdu pokrácena položka na zajištění spoluúčasti rekonstrukce bývalého infekčního pavilónu na školní budovu. Ale tato položka je pouze kvalifikovaným odhadem, kolik budeme potřebovat peněz na dofinancování. Žádost o dotaci jsme podali na dvě ministerstva, kde každé má jiné dotační podmínky. Také ještě neproběhlo výběrové řízení na dodavatele stavebních prací, které také může cenu stavby výrazně ovlivnit. Čili částku ve výši 7,5 mil. Kč Vám nikdo garantovat nemůže. Spoluúčast města může být vyšší ale i nižší. Víme jen, že méně než 5 mil. Kč to určitě nebude. Může se i stát, že dotaci nedostaneme a naopak budeme řešit, jak tyto peníze využít. Proto jsem hovořil o nutnosti reagovat formou rozpočtového opatření na informace, které budeme postupně dostávat.

     Vedení města se snaží chovat jako řádný hospodář a posuzuje problematiku ze širšího hlediska než je jen rozpočtový proces. Ono totiž existuje i tzv. skryté zadlužení, jímž je míněn stav majetku. Můžeme mít nakrásně každoroční přebytky hospodaření, ale majetek nám bude chátrat. U budov a veřejné infrastruktury se z toho následně může stát časovaná bomba, která v případě nějaké havárie může velmi negativně ovlivnit hospodaření města. Velké investice byly v našem městě realizovány za účasti dotací a v době recese, kdy byly ceny nejen stavebních prací na velice nízké hladině. V tu dobu jsme se zadlužili a dluh splácíme až v době ekonomické- ho růstu. Proto mi nepřipadá, že by se vedení města chovalo ekonomicky nezodpovědně a naopak si troufám říct, že rekonstrukce prostoru v okolí ná- draží se povedla i díky zvolené strategii.

Jakub Nekolný, starosta města

Převzato z ČBZ viz. odkaz: http://www.cesbrod.cz/media/pdf/cbz/2016/brezen_2016.pdf

Odstřel holubů: ANO či NE?

     Neumím posoudit, zda byl či nebyl při odstřelu holubů v Českém Brodě porušen zákon. Nicméně věřím, že pokud vedení města povolí v jeho centru střelbu, jde o rozhodnutí natolik zásadní, že si nedovolí nebýt v souladu se zákony. Nechci ani komentovat nezodpovědné chování některých obyvatel města, které ani přes měsíc všude visící oznámení o odstřelu neodradí od „nutného“ courání v místě a době střelby. A poměrně chladným mě rovněž nechává i jednostranně pojatá medializace provedeného odstřelu komerční televizí. Je, bohužel, pro dnešní dobu typické, že se zpravodajství stále více stává černou kronikou, a jednání a události, která se mohou podat v negativním či bulvárním slova smyslu dostávají přednost před zpravodajstvím objektivním a pozitivním.

     Zajímá mě samotný problém, kterým přemnožení holubi bezesporu jsou. Netvrdím, že je odstřel holubů jedinou metodou, ale po poměrně důkladném seznámení se stouto problematikou jsem přesvěd- čen, že je jedinou rychlou, finančně dostupnou, a alespoň na čas účinnou metodou v podmínkách, které zde máme. Pro holuby v Českém Brodě jsou totiž podmínky pro život ideální, a proto je jich tu tolik: obilné silo plné zrní, doteď nezaoraná pole se spoustou kukuřice (např. pole směrem na Novou Ves) a navíc plno nezabezpečených budov, kde holubi v pohodě hnízdí a vyvádějí mladé. V takových prostorech se jejich populace množí až 3x rychleji než ve venkovních hnízdištích. Hledal jsem na internetu, jak se s tímto problémem lze vypořádat. Možnosti jsou, jenže jaká je možnost jejich použití u nás?

     Otrávená návnada nezabírá (vyzkoušeno) – holubi zde mají potravy víc než dost. Nezabezpečené budovy? Jsou většinou v soukromých rukách a každý majitel by musel investovat dost peněz, aby je před holuby ochránil. Kdo z majitelů to ale sám dobrovolně udělá, když nemusí a nikdo to po něm nevymůže? Několik zabezpečených objektů ve městě to nespasí. Odchytové klece? Proč by do nich holubi lezli za nějakou návnadou, když se zde mají tak dobře!? Dravci? Kolik by jich bylo potřeba na takové množství holubů? A navíc zde sokolníky chovající dravce ani nemáme. Oproti odstřelu „humánní likvidace“ v nádobách s CO2? To bychom holuby museli nejdříve chytit! Ale jak? Z toho všeho vyplý- vá, že odstřel je patrně opravdu jedinou možností, jak stav holubů snížit, ať se to komu líbí či nelíbí.

     Zkusme se na tuto problematiku podívat bez emocí: pokud se přemnoží jakýkoliv rostlinný či živočišný druh nad únosnou mez, provádí se běžně jeho selekce. Z rostlin to byl v minulosti třeba Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum); dnes zažíváme velký problém například s invazivní Netýkavkou žláznatou (Impatiens glandulifera), v posledních letech tvořící pralesy kolem břehů snad všech našich řek. Pokud se přemnoží černá nebo srnčí zvěř, provádí se její hromadný odstřel. Působí velké škody na zemědělských plodinách a stává se tak z ní škůdce. Pokud se přemnoží hlodavci, provede se deratizace. Proč nikdo nekřičí, přesto, že použití otrávené návnady působící řadu dní s postupným vnitřním krvácením není moc humánní? Protože jde o škůdce. Přemnožený holub je, bohužel, také škůdce. A jeho přemnožení může přinést a také přináší spoustu problémů zdravotních, škod na zemědělských plodinách a také na budovách. Holubi vyzobávají vápno z malty spojující střešní krytinu, a také z omítek. Z narušené malty dále vyzobávají drobné kaménky, sloužící jako tzv. grit, který holubi potřebují pro dobré trávení. Narušují měkký stavební kámen (pískovec a opuka) běžný materiál četných historických památek. Působí na něj jednak mechanicky (drápky a vyklováváním), ale především chemicky. Silně kyselá reakce deštěm rozmývaného trusu rychle rozrušuje příslušný materiál a umožňuje jeho další následnou destrukci zvětráváním. Dále narušují krovy, nátěry říms a veškeré materiály, na kterých ulpí jejich trus. Vlhkost, která se drží v mnohacentimetrových vrstvách trusu uvolňuje kyseliny, které po dlouhodobém působení mohou narušit např. trámové konstrukce až pod mez jejich potřebné pevnosti. Podle parazitologů jeden holub vyprodukuje průměrně za rok až 12 kilogramů trusu, který ničí fasády domů a sochy, a který je zároveň zdrojem mikrobů, plísní, parazitů a alergenů.

     Městské populace holubů se tak významně podílejí na přenosu některých infekcí na lidi. K nejčastějším patří ornitóza, aviární tuberkulóza či salmonelóza. Holubi jsou rovněž častými hostiteli viru klíšťové encefalitidy, trichomonády a toxoplasmózy. A slyšeli jste někdy například o Klíšťákovi holubím (Argas reflexus)? Zkuste si o něm něco vyhledat na internetu, jistě vás potěší, že je možná vaším dobrým sousedem! Nemocní či mrtví holubi se také snadno mohou stát kořistí koček, které pak přenášejí nákazu na další zvířata i člověka. Takže se ptám, Vás, co přemnožené holuby tolik hájíte: OPRAVDU CHCETE v našem městě přemnoženou populaci holubů přes všechna zde vyjmenovaná zdravotní i majetková rizika??? Za sebe říkám NE! a plně podporuji jejich odstřel.

Ing. Jaroslav Petrásek, zastupitel města

Převzato z ČBZ viz. odkaz:

http://www.cesbrod.cz/media/pdf/cbz/2016/brezen_2016.pdf

Zlatý důl

     Není to tak dávno, kdy ministryně obrany vítala zřízení radaru oslavnou písní. V Českém Brodě se rovněž bude zřizovat radar, nicméně pěveckého vystoupení vrcholných představitelů samosprávy jsme naštěstí doposud byli ušetřeni.

     Tedy… ono to s tím radarem není tak jednoduché. Narozdíl od brdského radaru tento nebude sloužit k zachycení nepřátelských střel, ale k zachycení rychle jedoucích řidičů. A nebude se zřizovat v Brodě, ale v Rostoklatech. Nicméně je to brodský radar a tak ho Brod zaplatí. Bude stát více než milion.

     Pokud čtenář přemýšlí, proč Český Brod platí zří- zení radaru v Rostoklatech, důvod je jednoduchý. Pokuty. Spousta pokut. Hory pokut. Na státovce v Rostoklatech je často překračována rychlost (hlavně v noci) a úsekové měření tyto přestupky odhalí. Úřad v Českém Brodě pak pokuty vybere. Výnosnější místo není, starostka Rostoklat to dokonce bez ostychu nazvala zlatým dolem. V žádném případě nejde o to, aby se provoz v Rostoklatech zklidnil, pak by přeci na sebe radar nevydělal.

     Nikoho pochopitelně nezajímá, že v daném úseku dochází k malému počtu nehod (za posledních osm let jich Policie ČR evidovala jen 10, z toho dvě zaviněné zvěří), že mnohem častěji se bourá napří- klad na tahu Jana Kouly – Zborovská, že dokonce v samotné křižovatce u nádraží došlo ke stejnému počtu nehod, jako na celé státovce přes Rostoklaty. Tam by žádné dopravně-bezpečnostní opatření nevydělávalo, tam se tedy bude bourat dál.

     Nejsmutnější je, že se tato položka objevila v rozpočtu, který byl napjatý k prasknutí. Původní ná- vrh rozpočtu dokonce počítal s dalším zadlužením města o více než 5 milionů. Když finanční výbor jednoznačně nedoporučil takto nastavený rozpo- čet schválit a vyzval radu některé zbytečné investice (radar na prvním místě) vypustit, přišla koalice s novým návrhem rozpočtu. Radar zůstal, ale osekaly se jiné – zjevně zbytné – investice. Například do vybudování nové školy, byť dolní škola již teď praská ve švech a musela odmítnout všechny děti z okolních obcí. Priority jsou prostě jiné. Nikoliv bezpečnost, nikoliv školství, ale daň z tachometru. JUDr. Vojtěch Pavel Traurig, Ph.D. zastupitel města Český Brod

REAKCE STAROSTY MĚSTA – Bc. Jakuba Nekolného

Pan zastupitel s humorem sobě vlastním hodnotí jednu z položek ve schváleném rozpočtu, na což má samozřejmě právo. Jeho názor na ne jeden, ale několik radarů (jde o úsekové měření rychlosti) je jasně vyhraněný a patrně nemá cenu s ním vést polemiku. Chtěl bych však uvést na pravou míru několik v článku uvedených tvrzení.

     Investice do bezpečnosti v dopravě určitě nejsou zbytečné. V Českém Brodě máme také vytipovaná místa, kde bychom úsekové měření do budoucna chtěli instalovat. Avšak i s ohledem na návratnost vložené investice byla zvolena lokalita v Rostoklatech. Argumentace počtem nehod také kulhá, neboť někteří lidé se vůbec neodváží přejít z jedné strany obce na druhou. To v žádných statistikách uvedeno není. Jak potvrdila na jednání zastupitelstva i paní starostka, zatím realizovaná pasivní opatření bezpečnosti se ukázala jako neúčinná. Rozpočet města na letošní rok byl na jednání finančního výboru předložen jako vyrovnaný a po zásahu a doporučení finančního výboru pak schválen s přebytkem právě zmíněných 5 miliónů korun. V rozpočtu města je stále počítáno s rozšířením kapacit základních škol. Vše se však bude odvíjet od úspěšnosti podaných žádostí o dotaci na ministerstva školství a financí. Jakmile budeme vědět výsledek, rozhodně předložíme zastupitelstvu k projednání návrh na úpravu rozpočtu.

     Pomyslnou třešinkou na dortu je pak daň z tachometru. To již autor úplně pustil uzdu své fantazie či rychleji psal, než myslel. Daň je samozřejmě uvalena plošně na všechny, na rozdíl od sankce, která se dotkne jen těch, kteří porušují danou právní normu. A to je i případ plánovaného úsekového měření v Rostoklatech. Když pan zastupitel nebude v Rostoklatech jezdit jako Lewis Hamilton, pak se ho určitě „daň z tachometru“ týkat nebude.

Jakub Nekolný, starost města

Převzato z ČBZ viz. odkaz:

http://www.cesbrod.cz/media/pdf/cbz/2016/unor_2016.pdf