Občanská společnost a úřednická etika

     Spolky se mohou do občanského života zapojovat různými způsoby – mohou ovlivňovat politická, ekonomická, tendenční rozhodování samospráv, mohou také ovlivňovat životní prostředí, ve kterém všichni společně žijeme, pracujeme, odpočíváme, vychováváme naše děti. Jednou z možností spolků, které se zabývají ochranou přírody, je legální zapojení do rozhodování ve správních řízeních o osudech stromů navržených ke kácení. Samostatnou a zvláštní kapitolou jsou stromy ve vlastnictví města – konkrétní samosprávy, o jejichž osudu rozhodují úředníci státní správy – odbory zřízené touto stejnou samosprávou. Vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství je zaměstnancem státní správy a nejvyšším garantem ochrany životního prostředí ve městě. Zároveň je jako úředník městského úřadu vykonavatelem žádostí města a správcem zeleně ve městě samém. V tomto bodě lze spatřit jasný a samozřejmý střet zájmů, kdy se od takového úředníka očekává, že bude v souladu s platnou legislativou a nepsaným etickým kodexem hájit zájmy státu a současně občanů při ochraně přírody a jedním stejným rozhodnutím vyhoví aktuálním zájmům rozvoje města např. při nové výstavbě, opravách, drobných žádostech jednotlivců zpravidla o kácení stromů a zároveň širší veřejnosti. Jak tedy v jedné roli ochránce i úředníka, který chce vyhovět odboru rozvoje města – spravedlivě a objektivně rozhodnout o osudu stromu? Proto by každý správný úředník – vedoucí a zaměstnanec státní správy – městského úřadu – měl rozhodovat na základě nezávislého odborného posudku, v případě ochrany stromů – od nezávislého zkušeného dendrologa. Takový posudek zohledňuje nejen zdravotní stav stromu, ale i jeho společenskou hodnotu, která spočívá v jeho funkci estetické, ekologické a hygienické. To znamená, že stromy jsou krásné, voní, zlepšují kvalitu vzduchu, stíní, vyrovnávají teplotní extrémy, vytváření kyslík nebo pohlcují hluk. Společenská hodnota na pohled obyčejných vzrostlých stromů dosahuje řádově i stovek tisíců korun. Stejnými hodnotami byly oceněny i kaštany a jasan u vlakového nádraží v našem městě, které by bez občanské aktivity byly odsouzeny k definitivnímu zániku.
Praxe státní správy – odboru životního prostředí a zemědělství v Českém Brodě je však taková, že nezávislé posudky zkušeného dendrologa zpravidla ke svému rozhodnutí o pokácení stromu nepožaduje a neobjednává. Vedoucí odboru se odvolává zejména na ekonomické důvody – cenu dendrologického posudku. Ceny od zkušených dendrologů se pohybují v řádu stokorun za jeden vzrostlý strom. S podivem je ovšem fakt, že státní správa ani samospráva nevyužívá hodnotu řeziva, které z pokáceného stromu vzniká. Domníváme se, že stromy, u kterých se vyplatí odborné posouzení dendrologem, mají i zajímavou finanční výnosnost v podobě využitelného truhlářského řeziva či řeziva na otop. Z těchto výnosů by každý rozumný a dobrý hospodář odborné stanovisko – doporučení či neporučení desítky let starého stromu k pokácení či nepokácení rozhodně efektivně obstaral. K zamyšlení stojí i uplatňování duálního způsobu při podávání i schvalování žádosti o pokácení stromu ve vlastnictví Města Český Brod. V takovém pří- padě je úplně vynechána funkce samosprávy a vše se řeší na úrovni státní správy – stromy ke kácení určuje státní úředník a jiný státní úředník rozhoduje o jeho osudu zpravidla bez odborného posudku. V takovém případě funkci samosprávy – Města – vykonává státní úředník, kterého nezvolili občané ve volbách, disponuje razítky jak Města, tak Městského úřadu a samospráva mu svěřuje úkoly, které souvisí i s jejími povinnostmi. Přestože je na místě polemizovat o tom, zda je tento přístup etický, je v souladu se zákony, které se v českém prostředí užívají do krajností.
Etický přístup „de iure“ k působení ve vedoucí pozici Městského úřadu Český Brod předvedl i vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství – pan Ing. Rostislav Vodička. Odbor, který řídí, schválil žádost Města Český Brod podanou úřednicí státní správy – vedoucí odboru rozvoje – o pokácení cca devadesát let starého jasanu v původním arboretu – v parku přilehlému nemocnici ve městě. Doporu- čení ke skácení stromu připravila společnost, která v parku, jež není obyvateli téměř vůbec navštěvován, vysazuje nové keřové záhony. Teoreticky by se dalo předpokládat, že si společnost vytipovala prostor, kam by se další záhony, „které svět neviděl“ (resp. viděl málokterý obyvatel Českého Brodu), daly umístit.
Doufejme, že je to jen nemístná spekulace a nic takového se v budoucnu nepotvrdí, neboť rozumná samospráva ani státní správa by téměř stoletý hodnotný zdravý strom neobětovala záhonu s nevýznamnými chabě udržovanými záhony s keříky. Etický a profesionální přístup zodpovědné osoby – pana vedoucího Vodičky – byl dovršen tím, že nepochybně společensky významný majestátní jasan byl dle jeho slov jím osobně odklizen a odvezen za částku Kč 1100,-, dřevo odkoupil jako palivo na topení sám pan Vodička. Doufáme, že podobný „etický“ přístup zástupců samosprávy a zaměstnanců státní správy, případně členů redakční rady se neprojeví dříve než v nadcházejícím vydání a nebudeme svědky reakcí na články v tomtéž vydání, ke kterým mají před dobou zveřejnění přístup jen výše uvedení. Ani taková očekávání – nedodržování nepsaného etického kodexu se samozřejmými projevy dobré vůle zástupců a úředníků placených z veřejných prostředků se neslučují s představami konkrétních lidí, bez jejichž aktivit by neexistovala občanská společnost. Taková počínání lze těžko považovat za projev etického provádění činností souvisejících s výkonem samosprávy a státní správy.

Mgr. Zdena Bouchalová, Spolek Českobroďák, Ing. Jindřiška Moravcová, Osvětový spolek přátel Vrátkova, o. s. Živé stromy

Strom byl odstraněn ze zdravotních důvodů. Reakce na článek bude otištěna v příštím čísle. Redakční rada

Zdroj ČBZ 05/2016. Kompletní článek naleznete: ZDE