Neumím posoudit, zda byl či nebyl při odstřelu holubů v Českém Brodě porušen zákon. Nicméně věřím, že pokud vedení města povolí v jeho centru střelbu, jde o rozhodnutí natolik zásadní, že si nedovolí nebýt v souladu se zákony. Nechci ani komentovat nezodpovědné chování některých obyvatel města, které ani přes měsíc všude visící oznámení o odstřelu neodradí od „nutného“ courání v místě a době střelby. A poměrně chladným mě rovněž nechává i jednostranně pojatá medializace provedeného odstřelu komerční televizí. Je, bohužel, pro dnešní dobu typické, že se zpravodajství stále více stává černou kronikou, a jednání a události, která se mohou podat v negativním či bulvárním slova smyslu dostávají přednost před zpravodajstvím objektivním a pozitivním.

     Zajímá mě samotný problém, kterým přemnožení holubi bezesporu jsou. Netvrdím, že je odstřel holubů jedinou metodou, ale po poměrně důkladném seznámení se stouto problematikou jsem přesvěd- čen, že je jedinou rychlou, finančně dostupnou, a alespoň na čas účinnou metodou v podmínkách, které zde máme. Pro holuby v Českém Brodě jsou totiž podmínky pro život ideální, a proto je jich tu tolik: obilné silo plné zrní, doteď nezaoraná pole se spoustou kukuřice (např. pole směrem na Novou Ves) a navíc plno nezabezpečených budov, kde holubi v pohodě hnízdí a vyvádějí mladé. V takových prostorech se jejich populace množí až 3x rychleji než ve venkovních hnízdištích. Hledal jsem na internetu, jak se s tímto problémem lze vypořádat. Možnosti jsou, jenže jaká je možnost jejich použití u nás?

     Otrávená návnada nezabírá (vyzkoušeno) – holubi zde mají potravy víc než dost. Nezabezpečené budovy? Jsou většinou v soukromých rukách a každý majitel by musel investovat dost peněz, aby je před holuby ochránil. Kdo z majitelů to ale sám dobrovolně udělá, když nemusí a nikdo to po něm nevymůže? Několik zabezpečených objektů ve městě to nespasí. Odchytové klece? Proč by do nich holubi lezli za nějakou návnadou, když se zde mají tak dobře!? Dravci? Kolik by jich bylo potřeba na takové množství holubů? A navíc zde sokolníky chovající dravce ani nemáme. Oproti odstřelu „humánní likvidace“ v nádobách s CO2? To bychom holuby museli nejdříve chytit! Ale jak? Z toho všeho vyplý- vá, že odstřel je patrně opravdu jedinou možností, jak stav holubů snížit, ať se to komu líbí či nelíbí.

     Zkusme se na tuto problematiku podívat bez emocí: pokud se přemnoží jakýkoliv rostlinný či živočišný druh nad únosnou mez, provádí se běžně jeho selekce. Z rostlin to byl v minulosti třeba Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum); dnes zažíváme velký problém například s invazivní Netýkavkou žláznatou (Impatiens glandulifera), v posledních letech tvořící pralesy kolem břehů snad všech našich řek. Pokud se přemnoží černá nebo srnčí zvěř, provádí se její hromadný odstřel. Působí velké škody na zemědělských plodinách a stává se tak z ní škůdce. Pokud se přemnoží hlodavci, provede se deratizace. Proč nikdo nekřičí, přesto, že použití otrávené návnady působící řadu dní s postupným vnitřním krvácením není moc humánní? Protože jde o škůdce. Přemnožený holub je, bohužel, také škůdce. A jeho přemnožení může přinést a také přináší spoustu problémů zdravotních, škod na zemědělských plodinách a také na budovách. Holubi vyzobávají vápno z malty spojující střešní krytinu, a také z omítek. Z narušené malty dále vyzobávají drobné kaménky, sloužící jako tzv. grit, který holubi potřebují pro dobré trávení. Narušují měkký stavební kámen (pískovec a opuka) běžný materiál četných historických památek. Působí na něj jednak mechanicky (drápky a vyklováváním), ale především chemicky. Silně kyselá reakce deštěm rozmývaného trusu rychle rozrušuje příslušný materiál a umožňuje jeho další následnou destrukci zvětráváním. Dále narušují krovy, nátěry říms a veškeré materiály, na kterých ulpí jejich trus. Vlhkost, která se drží v mnohacentimetrových vrstvách trusu uvolňuje kyseliny, které po dlouhodobém působení mohou narušit např. trámové konstrukce až pod mez jejich potřebné pevnosti. Podle parazitologů jeden holub vyprodukuje průměrně za rok až 12 kilogramů trusu, který ničí fasády domů a sochy, a který je zároveň zdrojem mikrobů, plísní, parazitů a alergenů.

     Městské populace holubů se tak významně podílejí na přenosu některých infekcí na lidi. K nejčastějším patří ornitóza, aviární tuberkulóza či salmonelóza. Holubi jsou rovněž častými hostiteli viru klíšťové encefalitidy, trichomonády a toxoplasmózy. A slyšeli jste někdy například o Klíšťákovi holubím (Argas reflexus)? Zkuste si o něm něco vyhledat na internetu, jistě vás potěší, že je možná vaším dobrým sousedem! Nemocní či mrtví holubi se také snadno mohou stát kořistí koček, které pak přenášejí nákazu na další zvířata i člověka. Takže se ptám, Vás, co přemnožené holuby tolik hájíte: OPRAVDU CHCETE v našem městě přemnoženou populaci holubů přes všechna zde vyjmenovaná zdravotní i majetková rizika??? Za sebe říkám NE! a plně podporuji jejich odstřel.

Ing. Jaroslav Petrásek, zastupitel města

Převzato z ČBZ viz. odkaz:

http://www.cesbrod.cz/media/pdf/cbz/2016/brezen_2016.pdf