Archiv autora: snk

aktuality, Psalo se

Rozpočet města – důležitý dokument nebo hra čísel?

Rozpočet města je jedním z nejdůležitějších dokumentů, který se v zastupitelstvu schvaluje.

Již tradičně bývá před zasedáním projednáván i finančním výborem. Předloženou verzi dne 11. 1. 2016 Finanční výbor jednohlasně neschválil, a to včetně zástupců finančního výboru reprezentujících strany, jež jsou ve vedení města. Stalo se tak především z následujících důvodů rozpočet města byl sestaven jako vyrovnaný, ale vyrovnán byl kontokorentem dluhem. Kontokorent města jsme schvalovali pouze na vyrovnání peněžního toku, neboli cashflow města při žádostech o dotace. Nyní byl kontokorent použit na investiční výdaje. Druhou zásadní věcí byl nákup radaru do Rostoklat. Třetím důvodem bylo nepřehledné hospodaření s fondem nemocnice.

20.1.2016 byl předložen k hlasování rozpočet nový, sestavený jako přebytkový.

Jak se podařilo rozpočet upravit? V rámci přehlednosti uvedu příklad jedné položky z rozpočtu.

Původní rozpočet předložený FV :

72 rekonstrukce budovy č.1100 pro potřeby školy, výdejna, spoluúčast k dotaci 7 500 000

Upravený rozpočet, předložený na zasedání zastupitelů:

72 rekonstrukce budovy č.1100 pro potřeby školy, výdejna, spoluúčast k dotaci 5 000 000

Během pár dní se dokázalo v této jedné položce ušetřit celkem 2,5 mil Kč. Na dotaz, které z čísel je tedy smyšlené, jestli 7,5mil Kč nebo 5mil Kč, jsme dostali odpověď, že částka 7,5mil Kč je zasmluvněná. Čili pokud město dotaci dostane, bude muset zaplatit 7,5 mil Kč namísto 5 mil Kč.

Co tedy s tím, když v upraveném rozpočtu je 5 mil Kč? Odpověď od vedení města zněla: „Až se dotace schválí, uděláme rozpočtové opatření a znovu navýšíme na 7,5 mil Kč.“

Po takovéto úpravě, připomínající pořekadlo, „Aby se vlk nažral a koza zůstala celá“, byl rozpočet těsně schválen! V Českobrodském zpravodaji (únor 2016) uvádí pan starosta Bc. Jakub Nekolný, že byl rozpočet „po zásahu a doporučení finančního výboru schválen s přebytkem 5 miliónů korun“. Občan by si tak mohl myslet, že přebytkový rozpočet snižuje dluh města o 5 miliónů korun. Opak je pravdou, dluh města se tímto uměle vytvořeným přebytkem nesníží. Chová se vedení města jako řádný hospodář?

Ing. Lucie Šmejkalová, Českobroďák SNK

REAKCE STAROSTY MĚSTA – Bc. Jakuba Nekolného

     Fajn, asi se mi záležitost nepodařilo na jednání zastupitelstva dostatečně vysvětlit, tak se o to pokusím znovu. Rozpočet města na konkrétní rok v sobě zahrnuje jen a pouze příjmy a výdaje toho konkrétního roku. Tedy ve schváleném rozpočtu předpokládáme letos vyšší příjmy než výdaje o 5,1 mil. Kč. V položce financování se pak finance vyrovnávají zapojením příjmů a výdajů let minulých a budoucích. V roce 2016 je plánováno uhrazení 6,9 mil. Kč na splátkách úvěrů přijatých v minulosti a naopak použití 1,8 mil. Kč z přebytku hospodaření loňského roku. Výsledkem je oněch 5,1 mil. Kč využití přebytku hospodaření.

     Čili opravdu přebytky hospodaření i letošního roku jdou na splátky starých dluhů. Na rozdíl od finanční- ho výboru se domnívám, že zapojení kontokorentu 5 mil. Kč do návrhu rozpočtu nebylo úplně od věci. Rozpočet by byl vyrovnaný a čistě technicky by se část dluhů platila právě na úkor budoucích příjmů. Zjednodušeně řečeno část plateb by se z letošního roku odsunula do dalších let. Ale jen v případě, že by se příjmy vyvíjely dle rozpočtu. Neboť rozpočet sestavujeme odpovědně a daňové příjmy většinou zahrnujeme do rozpočtu v hodnotách nejnižší předpovědi. Kontokorent bychom tedy využívali jen výjimečně v nezbytně nutné výši a dle skutečnosti pak upravili jeho zapojení v dalších rozpočtových opatřeních.

     Avšak trvání na snížení výdajů o výše zmíněných 5,1 mil. Kč vzešlé z finančního výboru nás donutilo škrtat hlavně v investičních výdajích. Mimochodem opoziční zastupitelé nakonec nehlasovali ani pro takto upravený rozpočet. Hodně bolestivý zásah se týkal například projektové přípravy dalších investic, kdy prakticky již nemůžeme objednávat zpracování nových projektů a připravovat se na další dotační výzvy. Proto budu chtít předložit první rozpočtové opatření na nejbližším jednání zastupitelstva města.

     O částku 2,5 mil. Kč byla opravdu pokrácena položka na zajištění spoluúčasti rekonstrukce bývalého infekčního pavilónu na školní budovu. Ale tato položka je pouze kvalifikovaným odhadem, kolik budeme potřebovat peněz na dofinancování. Žádost o dotaci jsme podali na dvě ministerstva, kde každé má jiné dotační podmínky. Také ještě neproběhlo výběrové řízení na dodavatele stavebních prací, které také může cenu stavby výrazně ovlivnit. Čili částku ve výši 7,5 mil. Kč Vám nikdo garantovat nemůže. Spoluúčast města může být vyšší ale i nižší. Víme jen, že méně než 5 mil. Kč to určitě nebude. Může se i stát, že dotaci nedostaneme a naopak budeme řešit, jak tyto peníze využít. Proto jsem hovořil o nutnosti reagovat formou rozpočtového opatření na informace, které budeme postupně dostávat.

     Vedení města se snaží chovat jako řádný hospodář a posuzuje problematiku ze širšího hlediska než je jen rozpočtový proces. Ono totiž existuje i tzv. skryté zadlužení, jímž je míněn stav majetku. Můžeme mít nakrásně každoroční přebytky hospodaření, ale majetek nám bude chátrat. U budov a veřejné infrastruktury se z toho následně může stát časovaná bomba, která v případě nějaké havárie může velmi negativně ovlivnit hospodaření města. Velké investice byly v našem městě realizovány za účasti dotací a v době recese, kdy byly ceny nejen stavebních prací na velice nízké hladině. V tu dobu jsme se zadlužili a dluh splácíme až v době ekonomické- ho růstu. Proto mi nepřipadá, že by se vedení města chovalo ekonomicky nezodpovědně a naopak si troufám říct, že rekonstrukce prostoru v okolí ná- draží se povedla i díky zvolené strategii.

Jakub Nekolný, starosta města

Převzato z ČBZ viz. odkaz: http://www.cesbrod.cz/media/pdf/cbz/2016/brezen_2016.pdf

aktuality, Psalo se

Odstřel holubů: ANO či NE?

     Neumím posoudit, zda byl či nebyl při odstřelu holubů v Českém Brodě porušen zákon. Nicméně věřím, že pokud vedení města povolí v jeho centru střelbu, jde o rozhodnutí natolik zásadní, že si nedovolí nebýt v souladu se zákony. Nechci ani komentovat nezodpovědné chování některých obyvatel města, které ani přes měsíc všude visící oznámení o odstřelu neodradí od „nutného“ courání v místě a době střelby. A poměrně chladným mě rovněž nechává i jednostranně pojatá medializace provedeného odstřelu komerční televizí. Je, bohužel, pro dnešní dobu typické, že se zpravodajství stále více stává černou kronikou, a jednání a události, která se mohou podat v negativním či bulvárním slova smyslu dostávají přednost před zpravodajstvím objektivním a pozitivním.

     Zajímá mě samotný problém, kterým přemnožení holubi bezesporu jsou. Netvrdím, že je odstřel holubů jedinou metodou, ale po poměrně důkladném seznámení se stouto problematikou jsem přesvěd- čen, že je jedinou rychlou, finančně dostupnou, a alespoň na čas účinnou metodou v podmínkách, které zde máme. Pro holuby v Českém Brodě jsou totiž podmínky pro život ideální, a proto je jich tu tolik: obilné silo plné zrní, doteď nezaoraná pole se spoustou kukuřice (např. pole směrem na Novou Ves) a navíc plno nezabezpečených budov, kde holubi v pohodě hnízdí a vyvádějí mladé. V takových prostorech se jejich populace množí až 3x rychleji než ve venkovních hnízdištích. Hledal jsem na internetu, jak se s tímto problémem lze vypořádat. Možnosti jsou, jenže jaká je možnost jejich použití u nás?

     Otrávená návnada nezabírá (vyzkoušeno) – holubi zde mají potravy víc než dost. Nezabezpečené budovy? Jsou většinou v soukromých rukách a každý majitel by musel investovat dost peněz, aby je před holuby ochránil. Kdo z majitelů to ale sám dobrovolně udělá, když nemusí a nikdo to po něm nevymůže? Několik zabezpečených objektů ve městě to nespasí. Odchytové klece? Proč by do nich holubi lezli za nějakou návnadou, když se zde mají tak dobře!? Dravci? Kolik by jich bylo potřeba na takové množství holubů? A navíc zde sokolníky chovající dravce ani nemáme. Oproti odstřelu „humánní likvidace“ v nádobách s CO2? To bychom holuby museli nejdříve chytit! Ale jak? Z toho všeho vyplý- vá, že odstřel je patrně opravdu jedinou možností, jak stav holubů snížit, ať se to komu líbí či nelíbí.

     Zkusme se na tuto problematiku podívat bez emocí: pokud se přemnoží jakýkoliv rostlinný či živočišný druh nad únosnou mez, provádí se běžně jeho selekce. Z rostlin to byl v minulosti třeba Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum); dnes zažíváme velký problém například s invazivní Netýkavkou žláznatou (Impatiens glandulifera), v posledních letech tvořící pralesy kolem břehů snad všech našich řek. Pokud se přemnoží černá nebo srnčí zvěř, provádí se její hromadný odstřel. Působí velké škody na zemědělských plodinách a stává se tak z ní škůdce. Pokud se přemnoží hlodavci, provede se deratizace. Proč nikdo nekřičí, přesto, že použití otrávené návnady působící řadu dní s postupným vnitřním krvácením není moc humánní? Protože jde o škůdce. Přemnožený holub je, bohužel, také škůdce. A jeho přemnožení může přinést a také přináší spoustu problémů zdravotních, škod na zemědělských plodinách a také na budovách. Holubi vyzobávají vápno z malty spojující střešní krytinu, a také z omítek. Z narušené malty dále vyzobávají drobné kaménky, sloužící jako tzv. grit, který holubi potřebují pro dobré trávení. Narušují měkký stavební kámen (pískovec a opuka) běžný materiál četných historických památek. Působí na něj jednak mechanicky (drápky a vyklováváním), ale především chemicky. Silně kyselá reakce deštěm rozmývaného trusu rychle rozrušuje příslušný materiál a umožňuje jeho další následnou destrukci zvětráváním. Dále narušují krovy, nátěry říms a veškeré materiály, na kterých ulpí jejich trus. Vlhkost, která se drží v mnohacentimetrových vrstvách trusu uvolňuje kyseliny, které po dlouhodobém působení mohou narušit např. trámové konstrukce až pod mez jejich potřebné pevnosti. Podle parazitologů jeden holub vyprodukuje průměrně za rok až 12 kilogramů trusu, který ničí fasády domů a sochy, a který je zároveň zdrojem mikrobů, plísní, parazitů a alergenů.

     Městské populace holubů se tak významně podílejí na přenosu některých infekcí na lidi. K nejčastějším patří ornitóza, aviární tuberkulóza či salmonelóza. Holubi jsou rovněž častými hostiteli viru klíšťové encefalitidy, trichomonády a toxoplasmózy. A slyšeli jste někdy například o Klíšťákovi holubím (Argas reflexus)? Zkuste si o něm něco vyhledat na internetu, jistě vás potěší, že je možná vaším dobrým sousedem! Nemocní či mrtví holubi se také snadno mohou stát kořistí koček, které pak přenášejí nákazu na další zvířata i člověka. Takže se ptám, Vás, co přemnožené holuby tolik hájíte: OPRAVDU CHCETE v našem městě přemnoženou populaci holubů přes všechna zde vyjmenovaná zdravotní i majetková rizika??? Za sebe říkám NE! a plně podporuji jejich odstřel.

Ing. Jaroslav Petrásek, zastupitel města

Převzato z ČBZ viz. odkaz:

http://www.cesbrod.cz/media/pdf/cbz/2016/brezen_2016.pdf

aktuality, Psalo se

Zlatý důl

     Není to tak dávno, kdy ministryně obrany vítala zřízení radaru oslavnou písní. V Českém Brodě se rovněž bude zřizovat radar, nicméně pěveckého vystoupení vrcholných představitelů samosprávy jsme naštěstí doposud byli ušetřeni.

     Tedy… ono to s tím radarem není tak jednoduché. Narozdíl od brdského radaru tento nebude sloužit k zachycení nepřátelských střel, ale k zachycení rychle jedoucích řidičů. A nebude se zřizovat v Brodě, ale v Rostoklatech. Nicméně je to brodský radar a tak ho Brod zaplatí. Bude stát více než milion.

     Pokud čtenář přemýšlí, proč Český Brod platí zří- zení radaru v Rostoklatech, důvod je jednoduchý. Pokuty. Spousta pokut. Hory pokut. Na státovce v Rostoklatech je často překračována rychlost (hlavně v noci) a úsekové měření tyto přestupky odhalí. Úřad v Českém Brodě pak pokuty vybere. Výnosnější místo není, starostka Rostoklat to dokonce bez ostychu nazvala zlatým dolem. V žádném případě nejde o to, aby se provoz v Rostoklatech zklidnil, pak by přeci na sebe radar nevydělal.

     Nikoho pochopitelně nezajímá, že v daném úseku dochází k malému počtu nehod (za posledních osm let jich Policie ČR evidovala jen 10, z toho dvě zaviněné zvěří), že mnohem častěji se bourá napří- klad na tahu Jana Kouly – Zborovská, že dokonce v samotné křižovatce u nádraží došlo ke stejnému počtu nehod, jako na celé státovce přes Rostoklaty. Tam by žádné dopravně-bezpečnostní opatření nevydělávalo, tam se tedy bude bourat dál.

     Nejsmutnější je, že se tato položka objevila v rozpočtu, který byl napjatý k prasknutí. Původní ná- vrh rozpočtu dokonce počítal s dalším zadlužením města o více než 5 milionů. Když finanční výbor jednoznačně nedoporučil takto nastavený rozpo- čet schválit a vyzval radu některé zbytečné investice (radar na prvním místě) vypustit, přišla koalice s novým návrhem rozpočtu. Radar zůstal, ale osekaly se jiné – zjevně zbytné – investice. Například do vybudování nové školy, byť dolní škola již teď praská ve švech a musela odmítnout všechny děti z okolních obcí. Priority jsou prostě jiné. Nikoliv bezpečnost, nikoliv školství, ale daň z tachometru. JUDr. Vojtěch Pavel Traurig, Ph.D. zastupitel města Český Brod

REAKCE STAROSTY MĚSTA – Bc. Jakuba Nekolného

Pan zastupitel s humorem sobě vlastním hodnotí jednu z položek ve schváleném rozpočtu, na což má samozřejmě právo. Jeho názor na ne jeden, ale několik radarů (jde o úsekové měření rychlosti) je jasně vyhraněný a patrně nemá cenu s ním vést polemiku. Chtěl bych však uvést na pravou míru několik v článku uvedených tvrzení.

     Investice do bezpečnosti v dopravě určitě nejsou zbytečné. V Českém Brodě máme také vytipovaná místa, kde bychom úsekové měření do budoucna chtěli instalovat. Avšak i s ohledem na návratnost vložené investice byla zvolena lokalita v Rostoklatech. Argumentace počtem nehod také kulhá, neboť někteří lidé se vůbec neodváží přejít z jedné strany obce na druhou. To v žádných statistikách uvedeno není. Jak potvrdila na jednání zastupitelstva i paní starostka, zatím realizovaná pasivní opatření bezpečnosti se ukázala jako neúčinná. Rozpočet města na letošní rok byl na jednání finančního výboru předložen jako vyrovnaný a po zásahu a doporučení finančního výboru pak schválen s přebytkem právě zmíněných 5 miliónů korun. V rozpočtu města je stále počítáno s rozšířením kapacit základních škol. Vše se však bude odvíjet od úspěšnosti podaných žádostí o dotaci na ministerstva školství a financí. Jakmile budeme vědět výsledek, rozhodně předložíme zastupitelstvu k projednání návrh na úpravu rozpočtu.

     Pomyslnou třešinkou na dortu je pak daň z tachometru. To již autor úplně pustil uzdu své fantazie či rychleji psal, než myslel. Daň je samozřejmě uvalena plošně na všechny, na rozdíl od sankce, která se dotkne jen těch, kteří porušují danou právní normu. A to je i případ plánovaného úsekového měření v Rostoklatech. Když pan zastupitel nebude v Rostoklatech jezdit jako Lewis Hamilton, pak se ho určitě „daň z tachometru“ týkat nebude.

Jakub Nekolný, starost města

Převzato z ČBZ viz. odkaz:

http://www.cesbrod.cz/media/pdf/cbz/2016/unor_2016.pdf

Navržená usnesení za SNK

Zrušení poplatků za hrobová místa a údržba významných hrobů

6. řádné zasedání zastupitelstva města, konané dne 10.6.2015

Zrušení poplatků za hrobová místa a údržba významných hrobů

Obsah materiálu; Titulní list; Návrh usnesení

Důvodová zpráva – stručná:

Český Brod se jako malé město nemůže chlubit mnoha jmény, které by znala celá republika. Přesto se ale najdou českobrodští občané, kterým v dějinách našeho státu významné místo zcela jistě náleží nebo se v minulosti minimálně o naše město zasloužili.

Je jistě dobrá myšlenka pořádat každoročně slavnostní vyhlášení městských Osobností roku, ale na druhou stranu není rozhodně správné, že ti, kdo se o město a o jeho dobré jméno zasloužili v minulosti, jsou sice v pár případech občas vzpomínáni, ale ve skutečnosti se k nim jako město chováme, mírně řečeno, velmi přezíravě.

Myšleno je místo jejich posledního odpočinku na českobrodském hřbitově. To by mělo být nade vší pochybnost místem důstojným a město by v případě, že tomu tak není, mělo převzít odpovědnost za to, aby tomu tak bylo.

Skutečnost je poměrně tristní: hroby těchto lidí, kteří pro město ve své době vykonali opravdu záslužné činy, jsou zanedbané, prorostlé a obrostlé plevelem, špinavé a zašlé, začínají chátrat a jedinou známkou starosti města o ně je na některých z nich nalepená cedule s výzvou o zaplacení nájmu za to, že zde leží.

Ale oni nemohou za to, že se v Českém Brodě či jeho okolí již dávno nenacházejí jejich vnuci či pravnuci, kteří by za ně nájem hrobu platili, že třeba ani neexistují nebo dokonce, že kdesi žijící současní potomci možná ani nevědí, že zde jejich předci leží! A proto bychom se my sami – při zjištění, že místo posledního odpočinku takového člověka přestalo být udržováno a nikdo za ně delší dobu neplatí nájem – měli automaticky postarat o to, aby to nebyla naše velká ostuda. Těch, kdo by si naši péči v tomto směru za své činy zasloužili, není rozhodně tolik, aby tato samozřejmá a i čestná povinnost nebyla v možnostech města Český Brod.

Konkrétní příklady, kterých se tato myšlenka zcela jistě týká:

Antonín Balšánek, českobrodský rodák a významný architekt. Autor projektu našeho Podlipanského muzea, a také autor celé řady významných staveb – například mostu Legií v Praze (vyznamenán císařským řádem Františka Josefa I.), budovy Muzea hl. města Prahy, Městského divadla v Plzni a Pardubicích, vedení stavby Obecního domu v Praze (podíleli se Švabinský, Aleš, Mucha či Myslbek) a dalších.
Jan Koula a Jan Evangelista Koula, oba významní architekti. Ten starší nám v Českém Brodě navrhl několik staveb, mimo jiné třeba dnešní II. Základní školu v Tyršově ulici, ale také jednu z nejpěknějších sokoloven v republice, která se v tomto roce má dokonce stát kulturní památkou České republiky. Profesor Jan Koula, rovněž českobrodský rodák, je spoluautorem Čechova mostu v Praze, autorem pavilonu Maroldova panoramatu bitvy u Lipan, autorem významných úprav Strakovy akademie a Staroměstské radnice, realizoval stavby například na Staroměstském náměstí či Pařížské ulici v Praze a celých 25 let byl kurátorem národopisných sbírek Národního muzea.
Oba pány profesory – Balšánka i Koulu – (i Koulu mladšího) najdeme uvedené v různých odborných publikacích, jsou uvedeni ve Wikipedii – mezinárodní internetové encyklopedii, po Koulovi starším jsme si pojmenovali jednu z hlavních dopravních tepen našeho města…

O to větší ostudou je, že na hrobu profesora Balšánka vymáhá město dluh za neplacení nájmu od roku 2009 v roční výši 413,- Kč a na hrobu profesora Kouly stejný dluh od roku 2010 s poplatky v roční výši 426,- korun…

Návrh tohoto usnesení by se měl týkat i těch, kteří sice nejsou uvedeni v knihách či Wikipediích, ale přesto zde po sobě zanechali dědictví, které my, českobroďáci, využíváme i po dlouhých letech, a za které je řada z nás vděčna. Konkrétní osobou, které by se toto mělo týkat, je například Emanuel Diblíček. Pan Diblíček byl českobrodský fotograf, knihař a trafikant a přesto, že většině obyvatel asi jeho jméno nic neřekne, dodnes si snad všichni při každé příležitosti s velkým zájmem prohlížíme jeho staré pohlednice Českého Brodu, kterých vydal neuvěřitelné množství a které jsou dodnes ozdobou mnoha publikací a výstav (minimálně polovina z několika desítek reprodukcí těchto starých pohlednic visí i na schodišti Městského úřadu) a které jsou stále velmi žádaným sběratelským artiklem. Díky jemu je zachyceno naše město ve své tehdejší podobě, s řadou nemovitostí, které zde kdysi stávaly a slouží nám tak jako zdroj velmi cenných historických informací o našem městě. I pan Diblíček je ovšem po skoro 100 letech od své smrti  dlužníkem města…

Navrhuji proto zřízení odborné komise (a konkrétně bych do ní uvítal PhDr. Mrvíka), která by na základě podkladů o hrobových místech zhotovila jmenný seznam těch několika významných osobností města, kteří jsou pochováni na českobrodském hřbitovu a o jejichž hroby se nikdo nestará a neplatí nájem. A rád bych docílil toho, aby město Český Brod těmto osobnostem jednou pro vždy odpustilo dlužné nájemné, výdaje za údržbu hrobů zařadilo do rozpočtu města a nařídilo Technickým službám se o tyto hroby pravidelně starat a udržovat je v čistotě, aby nebyly nadále ostudou města, ale do budoucna důkazem, že na své osobnosti nezapomínáme ani po jejich smrti.

Zpracovatel: Ing. Jaroslav Petrásek

Město Český Brod

Zastupitelstvo města

USNESENÍ

Návrh ze dne 10. 6. 2015

Zrušení poplatků za hrobová místa a údržba významných hrobů

Zastupitelstvo města

S c h v a l u j e  zřízení odborné komise, která do 3.6.2015 předloží radě města seznam hrobových míst, ve kterých jsou uloženy ostatky českobrodských občanů, kteří se v minulosti významně zasloužili o Český Brod, a u kterých za poslední tři roky a déle nedošlo k uhrazení nájmu za hrobové místo.

U k  l á d á radě města zrealizovat u těchto vybraných hrobových míst s významnými českobrodskými občany zrušení výběru těchto poplatků s tím, že náklady na pronájem těchto hrobových míst budou hrazeny z rozpočtu města s opatřením, aby toto pravidlo platilo i pro případy v budoucnosti.

U  k  l  á  d  á   starostovi města pověřit Technické služby údržbou těchto hrobových míst v potřebném rozsahu – 2x ročně očista a úprava hrobu a jeho nejbližšího okolí.

KOMPLETNÍ INFORMACE K UVEDENÝM DOKUMENTŮM A KONEČNÉ SCHVÁLENÉ USNESENÍ NALEZNETE: http://www.cesbrod.cz/section/zastupitelstvo

Psalo se

I nevychovanec může být brodským zastupitelem

Již od zvolení do zastupitelstva pozoruji chování JUDr. Trauriga v souvislosti s naším sdružením. Posměšné poznámky při zasedání zastupitelstva, úšklebky a významné vrtění hlavou nad našimi návrhy nejsou u něj vzácností. Do nedávna jsem jeho chování ignoroval a v jeho prospěch jsem se dobrovolně vzdal nabízeného místa předsedy Finančního výboru, protože jsem takové řešení považoval za přínosnější pro město.
Po zveřejnění Traurigova článku v březnovém čísle ČBZ s názvem Převod nemocnice je (téměř) dokonán mi ale nezbývá než reagovat. Článek obsahuje nepravdy, a navíc se v něm autor vyjadřuje o Českobroďáku s úrovní drzého spratka.
Za prvé: my jsme vždy prosazovali zrušení výběrového řízení na nového provozovatele nemocnice a není pravdou Traurigovo tvrzení, že jsme byli pro jeho pokračování.
A za druhé: jakým právem si tento člověk dovoluje nazývat nás „hochy a děvčetem“? Kolega Kokeš je ve věku, kdy by mohl být Traurigovým otcem. Mě je sice o pár let méně, nicméně ani mě nebude nazývat „hochem“ nevychovanec mladší o 15 let, který nemá ani elementární pojem o slušném chování!! Stejně jako toto oslovení mě uráží jeho věta o nepodepsaných letácích ve schránkách v souvislosti s Českobroďákem.
Na slovní zplodinu, kterou Traurig jen dokazuje svoji úroveň, když píše o příspěvku Českobroďáka, „užitečném jako automat na kondomy ve Vatikánu“, odpovídat nebudu. Odpověď mu napsali sami občané na fóru města.

0284
Naše reakce měly zaznít na posledním zastupitelstvu, kdy jsme je chtěli dotyčnému nevychovanci říct do očí. Ale protože se na jeho útočný článek reakce daly čekat, asi se pro jistotu z jednání předem omluvil. Stejně jako to udělal i při ustavujícím zasedání.
Každopádně s takovým člověkem nehodlám nadále trávit víc času, než musím. Jeho nevhodné chování, na které poukazovali již dříve i někteří zastupitelé, snaha za každou cenu být nejchytřejším ze všech a hlavně jeho osobní přítomnost jsou pro mne natolik velkou překážkou, pro kterou jsem na posledním zasedání zastupitelstva oznámil svoji rezignaci na členství ve Finančním výboru města. Jsem přesvědčen, že i politika na komunální úrovni se dá dělat slušnou formou a nevychovaní hulváti v ní nemají co dělat. A jestli má Traurig v sobě aspoň kousek slušnosti, celému Českobroďáku se omluví – ale toho se patrně nedočkáme.

Ing. Jaroslav Petrásek ml., zastupitel města Český Brod

Článek JUDr. Vojtěcha Trauriga naleznete v březnovém Českobrodském zpravodaji na straně 47 (viz. dokaz: http://www.cesbrod.cz/media/pdf/cbz/2015/brezen_2015.pdf )