Zlatý důl

     Není to tak dávno, kdy ministryně obrany vítala zřízení radaru oslavnou písní. V Českém Brodě se rovněž bude zřizovat radar, nicméně pěveckého vystoupení vrcholných představitelů samosprávy jsme naštěstí doposud byli ušetřeni.

     Tedy… ono to s tím radarem není tak jednoduché. Narozdíl od brdského radaru tento nebude sloužit k zachycení nepřátelských střel, ale k zachycení rychle jedoucích řidičů. A nebude se zřizovat v Brodě, ale v Rostoklatech. Nicméně je to brodský radar a tak ho Brod zaplatí. Bude stát více než milion.

     Pokud čtenář přemýšlí, proč Český Brod platí zří- zení radaru v Rostoklatech, důvod je jednoduchý. Pokuty. Spousta pokut. Hory pokut. Na státovce v Rostoklatech je často překračována rychlost (hlavně v noci) a úsekové měření tyto přestupky odhalí. Úřad v Českém Brodě pak pokuty vybere. Výnosnější místo není, starostka Rostoklat to dokonce bez ostychu nazvala zlatým dolem. V žádném případě nejde o to, aby se provoz v Rostoklatech zklidnil, pak by přeci na sebe radar nevydělal.

     Nikoho pochopitelně nezajímá, že v daném úseku dochází k malému počtu nehod (za posledních osm let jich Policie ČR evidovala jen 10, z toho dvě zaviněné zvěří), že mnohem častěji se bourá napří- klad na tahu Jana Kouly – Zborovská, že dokonce v samotné křižovatce u nádraží došlo ke stejnému počtu nehod, jako na celé státovce přes Rostoklaty. Tam by žádné dopravně-bezpečnostní opatření nevydělávalo, tam se tedy bude bourat dál.

     Nejsmutnější je, že se tato položka objevila v rozpočtu, který byl napjatý k prasknutí. Původní ná- vrh rozpočtu dokonce počítal s dalším zadlužením města o více než 5 milionů. Když finanční výbor jednoznačně nedoporučil takto nastavený rozpo- čet schválit a vyzval radu některé zbytečné investice (radar na prvním místě) vypustit, přišla koalice s novým návrhem rozpočtu. Radar zůstal, ale osekaly se jiné – zjevně zbytné – investice. Například do vybudování nové školy, byť dolní škola již teď praská ve švech a musela odmítnout všechny děti z okolních obcí. Priority jsou prostě jiné. Nikoliv bezpečnost, nikoliv školství, ale daň z tachometru. JUDr. Vojtěch Pavel Traurig, Ph.D. zastupitel města Český Brod

REAKCE STAROSTY MĚSTA – Bc. Jakuba Nekolného

Pan zastupitel s humorem sobě vlastním hodnotí jednu z položek ve schváleném rozpočtu, na což má samozřejmě právo. Jeho názor na ne jeden, ale několik radarů (jde o úsekové měření rychlosti) je jasně vyhraněný a patrně nemá cenu s ním vést polemiku. Chtěl bych však uvést na pravou míru několik v článku uvedených tvrzení.

     Investice do bezpečnosti v dopravě určitě nejsou zbytečné. V Českém Brodě máme také vytipovaná místa, kde bychom úsekové měření do budoucna chtěli instalovat. Avšak i s ohledem na návratnost vložené investice byla zvolena lokalita v Rostoklatech. Argumentace počtem nehod také kulhá, neboť někteří lidé se vůbec neodváží přejít z jedné strany obce na druhou. To v žádných statistikách uvedeno není. Jak potvrdila na jednání zastupitelstva i paní starostka, zatím realizovaná pasivní opatření bezpečnosti se ukázala jako neúčinná. Rozpočet města na letošní rok byl na jednání finančního výboru předložen jako vyrovnaný a po zásahu a doporučení finančního výboru pak schválen s přebytkem právě zmíněných 5 miliónů korun. V rozpočtu města je stále počítáno s rozšířením kapacit základních škol. Vše se však bude odvíjet od úspěšnosti podaných žádostí o dotaci na ministerstva školství a financí. Jakmile budeme vědět výsledek, rozhodně předložíme zastupitelstvu k projednání návrh na úpravu rozpočtu.

     Pomyslnou třešinkou na dortu je pak daň z tachometru. To již autor úplně pustil uzdu své fantazie či rychleji psal, než myslel. Daň je samozřejmě uvalena plošně na všechny, na rozdíl od sankce, která se dotkne jen těch, kteří porušují danou právní normu. A to je i případ plánovaného úsekového měření v Rostoklatech. Když pan zastupitel nebude v Rostoklatech jezdit jako Lewis Hamilton, pak se ho určitě „daň z tachometru“ týkat nebude.

Jakub Nekolný, starost města

Převzato z ČBZ viz. odkaz:

http://www.cesbrod.cz/media/pdf/cbz/2016/unor_2016.pdf